úřední hodiny
- úterý 17:00 - 19:00 hod.
Myslivost je spolková činnost prováděná v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součást ekosystému. V průběhu historického vývoje se podřizuje zájmům státu a politickému dění.
V roce 1923 je založena Československá myslivecká jednota, která slučuje řadu tehdejších spolků. Dva roky na to vychází tzv. malý honební zákon, který upravoval doby lovu a hájení. V roce 1941 vychází vládní nařízení o myslivosti č. 127/1941, které mimo jiné mění výměru nově vzniklých honiteb a zavádí povinné členství v České myslivecké jednotě. V roce 1945 se mění ústava na socialistickou a s ní se mění i podmínky pro myslivost. Scelují se pozemky a vznikají JZD, slučují se obce. V roce 1947 vychází zákon o myslivosti č. 225, který sjednocuje myslivost pro celý stát. Kdo složí zkoušky z myslivosti, může se stát jejím členem, ať vlastní pozemky či nikoliv a má jakékoliv zaměstnání.
V roce 1954 byla utvořena MYSLIVECKÁ SPOLEČNOST STRAČOV. Prvním mysliveckým hospodářem byl Josef Šafránek, členy Jan Šťastný, Jaroslav Zámečník, František Falta, Stanislav Špráchal a Josef Klepl. Ve vzniklé honitbě byla jen pole a nebyl dovolen odstřel srnčí zvěře, i když se zde hojně vyskytovala. Střílel se pouze zajíc, bažant kohout, koroptev, a dle plánu se prováděl i odchyt živé zvěře. Odchyt zajíců byl povinností, odchyt bažantů jen na vůli sdružení. Stavy koroptví byly následkem scelování pozemků na velké lány pomalu ničeny. Poslední odstřel byl v roce 1958 a to již jen 21 kusů. Od tohoto roku jsou koroptve hájeny.
Dochází ke slučování obcí jak lidosprávou, tak i hospodářsky, a to má za následek i slučování jednotlivých honiteb Klenice, Stračov a Pšánky do sdružení pod názvem ?Myslivecké sdružení Habřina?. První zápis byl proveden 13.5.1963 v hostinci U Prokopů ve Stračově. Celé sdružení má 14 členů. Výměra honitby je 45 ha lesa a 870 ha polí a luk. V myslivecké společnosti je 5 lovecky upotřebitelných psů. Prvním předsedou sdružení je zvolen Alois Vávra z Klenice, hospodářem František Bednář ze Pšánek. V tomto roce bylo uloveno 254 kusy zajíce.
V roce 1964 se předsedou mysliveckého sdružení stal Josef Špráchal z Klenice. Následkem mechanizace a chemizace v zemědělství, průmyslových exhalací a necitlivou změnou v krajině dochází k poklesu stavu zvěře. V roce 1974 se mění část výboru mysliveckého sdružení. Předsedou je zvolen Jiří Zámečník a jednatelem Miroslav Vávra ze Pšánek. Po odchodu hospodáře Františka Bednáře se opět mění složení výboru. Předsedou je zvolen Bedřich Lodr, hospodářem Jiří Zámečník.
V roce 1977 je celkem uloveno 428 kusů drobné zvěře a 8 kusů srnčí. Zakládá se nový remízek na Slatině za pomoci MNV ve Stračově. Staví se nové kazatelny, sklady pro krmivo, krmelce, vysazují se topinambury a to vše pro zlepšení podmínek zvěře. V honitbě se dost hojně vyskytuje ondatra neboli bobřík pižmový, který je uznán jako lovná zvěř na kterou se už také vztahuje zákon o myslivosti. Doposud ji mohl lovit každý kdekoliv a kdykoliv. Hrdlička lesní je celoročně hájena, hrdličku zahradní je možné vidět v hejnech - není pták stěhovavý. Hojně se rozmnožila škodná ? tchoř, kuna a vrány. Strak a káňat je neúměrné množství oproti lovné zvěři. V honitbě je spatřen vzácný pták mandelík, křepelka, čáp černý, volavky, krkavci, poštolky a havrani. Zemědělské a lesní plochy se stávají výrobním prostředkem bez ohledu na zvěř a myslivost. Kde jsou některé druhy motýlů? Modrásek perleťový, babočka kopřivová a ostatní, jak jsme je znali z našeho mládí. Nevidíš kvést vlčí mák, chrpu, koukol. Je to jen neuvěřitelná vzpomínka. Scelené lány polí jsou příčinou likvidace koroptve. V nejkrásnější době lovu vidět tetřívka v našem lese nebyla vzácnost. Úplně zmizel králík, který býval v hojném počtu loven v lese u Klenice. Od roku 1938 se u nás natrvalo rozmnožila a usídlila srnčí zvěř.
Od roku 1977 se mění členská základna a přicházejí noví adepti Jiří a Luboš Kráčmarovi, Milan Bezvoda a Jaroslav Čapek.
Navazuje se družba s mysliveckým sdružením Miro Miletín, pořádají se slavnostní výroční členské schůze, na které jsou zváni zástupci MNV, JZD a manželky členů mysliveckého sdružení. Pořádáme zájezdy na výstavy o myslivosti, na Zemi živitelku a v neposlední řadě i každoroční ples ?Pytláckou noc? a to v Pšánkách, Bříšťanech a v posledních letech v Milovicích.
Po roce 2002 nastal zlom v mysliveckém sdružení, neboť byl zaveden nový zákon o myslivosti. Od začátku platnosti zákona našemu mysliveckému sdružení Stračov , které nese nový název DIANA Stračov, byl nápomocen starosta OÚ Stračov Jaroslav Šrut a místostarosta OÚ Jaroslav Špráchal z Klenice. Muselo být ustanoveno nové honební společenství a to z vlastníků pozemků z katastru obcí. Nezbytné podpisy majitelů a nákresy pozemků přinesly neshody s ukončením členství ve sdružení. Nastává komplikace - volba komise, která jedná o hranicích revíru mysliveckého sdružení Stračov. Do komise jsou zvoleni Vladimír Pulec, Karel Bušta, František Špráchal a Miroslav Vávra ze Pšánek. Volbou nového předsedy mysliveckého sdružení Jaroslava Čapka nastává opět konsolidace sdružení. Hospodářem je opět zvolen Jiří Zámečník.
Po získání všech potřebných náležitostí podáváme žádost na Magistrát města Hradec Králové, kde je nám uznáno honební společenství, kterému jsou pronajaty opět pozemky našeho revíru s názvem Myslivecké sdružení DIANA Stračov. Předsedou honebního společenství se stala paní Věra Kabelková, předsedou mysliveckého sdružení se stal Jaroslav Čapek. Dle názoru členů sdružení by měl být revír ohraničen katastrálním územím obcí kde se sdružení nachází. Stejně nám nebyly připsány všechny pronajaté pozemky. Velice nám pomohl pan Josef Jírů, který nám byl vždy nápomocen s krmením pro zvěř a potřebnou dopravou.
Současný stav tvoří 10 členů, 2 adepti a jeden lovecky upotřebitelný pes.
Předseda: Jaroslav Čapek
Hospodář: Jiří Zámečník
Jednatel a kronikář: Josef Kačerovský
Pokladník: Slavomír Bezvoda
Revize: Vladimír Pulec
